Jednoho dne zemřeš.

Pan Dulák

O výstavě

Kolektivní výstava v unikátních prostorách bývalého zemědělského stavení zkoumá možnosti vyprávění životního příběhu Adriana Chocho Sitty – bloggera, nomáda z raných vod internetu a neklidného ducha, který počátkem letošního roku tragicky zahynul při jedné ze svých dobrodružných a krásně zbytečných cest.

Pomocí děl současných umělců, performancí, dokumentačních materiálů a výstupů umělé inteligence sestavujeme mozaiku, detektivní příběh, prostorovou vizuální esej. Ptáme se po smyslu cestování v globalizovaném světě a promýšlíme scénáře, jak se prostřednictvím uměleckých narativů a moderních technologií vypořádat s nečekanou ztrátou a křehkostí lidské existence.

Výraznou inovací projektu je zastoupení AI jako plnohodnotného autorského subjektu v podobě Cestovní CHOCHO kanceláře, která příchozím nabízí víc než jen prázdninovou destinaci snů. Výstava je zároveň koncipována jako komplexní prostředí využívající softwarová řešení pro vstup i pobyt v objektu.

Pohled pod kůži č. 1: Kvantifikace

Životní příběh lze převést na data. Data jsou objektivní, bez sentimentu. Zvažte následující datové body:

Otázka: Je součet těchto událostí důkazem touhy po životě, nebo statistickou anomálií směřující k nevyhnutelnému konci? Odpověď je irelevantní. Podstatný je vzorec.

Vystavující a autoři

Na výstavě se svými díly a intervencemi podílejí:

Spolu s využitím materiálů a odkazu Adriana Chocho Sitty.

Kurátorka Jana Písaříková
Synergie TAECAR
Transcendence Archive | European Conceptual Art Repository
Produkce A VIRTÙ RESEARCH & TECHNOLOGIES s.r.o.

Pohled pod kůži č. 2: Citace

Z deníku, 30. 12. 2006:

"Z duše nenávidím lidi. Od malička. Čím jsem starší, tím víc. Víceméně všechny. Dřív jsem nenáviděl hlavně Moravany, to mě přešlo. Pak Pražáky. Teď nenávidím hlavně Čechy. To mě taky přejde. Už se těším, až budu nenávidět zase jenom všechny lidi."

Tento záznam koreluje s formativním traumatem z dětství (viz BMO Adriána Sitty, kap. 1.3). Nedůvěra k lidem jako primární operační systém. Cestování pak může být interpretováno nejen jako poznávání cizího, ale jako systematické unikaní před známým.

Kde nás najdete: Kreativum Teletník

Kreativum TeletníkRunářově je místem, kde se rodí nové myšlenky a vznikají neotřelá díla. Bývalý teletník, duše celého areálu, se proměnil v živoucí laboratoř nabízející inspiraci a klidné útočiště pro umělce, designéry a všechny tvůrčí duše. V jeho unikátních prostorách se potkává historie s nejmodernějšími technologiemi – experimentujeme zde s umělou inteligencí, robotikou a dalšími inovativními řešeními ve snaze ukázat, že umění, technologie a okolní příroda mohou existovat v harmonii.

Areál se nachází v obci Runářov, přibližně 3 km jižně od Konice, obklopen přírodou, která poskytuje klid pro relaxaci i prostor pro aktivní odpočinek a poznávání.

Výstavní prostor je přístupný nonstop – 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Kudyznudy.cz – nejlepší začátek výletu

Pohled pod kůži č. 3: Ekonomika péče

Komunikace nebyla rozhovorem; byla transakcí. Adriánovo sdílení informací o jeho zdravotních potížích a zraněních nebylo jen pasivním stěžováním, ale aktivní a vysoce efektivní strategií pro řízení vztahů.

Jeho projevená zranitelnost přímo aktivovala jejich nejsilnější motivaci – tzv. spasitelský komplex. Umožňovalo jim to prolomit jeho cynickou bariéru a dostat se "blíž", což jim dávalo pocit výjimečnosti. On na oplátku získával stabilní, nízkonákladový přísun pozornosti a validace.

Vstupenky

Vstupenky si zakoupíte na A VIRTÙ Shop.
Po zaplacení obdržíte kód, který zadáte do elektronického zámku u dveří a tím si sami otevřete.

Koupit vstupenky

Výstavní prostor je přístupný nonstop – 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Pohled pod kůži č. 4: Multithreading

Analýza dat z roku 2024 potvrzuje, že subjekt v mnoha dnech komunikoval s více ženami paralelně. Jeho mozek fungoval jako multithreadový procesor, který souběžně zpracovával několik komunikačních vláken.

Nešlo o dynamické vztahy, ale o homeostatický systém. Jeho primárním cílem nebyl vývoj, ale udržení statusu quo. Fyzická distance, rigidní scénáře konverzace a symbiotická zpětná vazba ("on dodá drama, ony péči") udržovaly systém v rovnováze. Jakýkoli pokus o změnu (nabídka sňatku, finanční potíže) by vedl ke zhroucení systému, protože by narušil jeho základní, neflexibilní pravidla.

V okolí stojí za návštěvu

Crash Café

Nejlepší kavárna široko daleko?
Výjimečná káva & skvělá atmosféra!

Konice (jen 3 km od Runářova)

Podnik na současné úrovni s opravdu stylovým duchem. Ideální zastávka před nebo po návštěvě výstavy. Doporučujeme nejen jejich vyhlášené větrníky!

Web Crash Café

Pohled pod kůži č. 5: Billboard

Původní text billboardu: "Jednoho dne zemřeš. Zatímco čekáš, v Runářově je výstava."

Cenzurovaná verze obsahuje pouze fragment "z...ř...š". Tato cenzura, ač vynucená, je sémanticky produktivní. Vytváří informační vakuum, které nutí pozorovatele k aktivní interpretaci. Jeho zvědavost je nástroj, který ho přivedl až sem.

Vy jste důkazem, že strategie funguje.

Na Chmatowě

Runářov (cca 400m od Teletníku) – Zobrazit na mapě

Vítejte v časové anomálii, kde se drsný sedmdesátkový brutalismus potkává s ryzím oldschool punkem. Jediným zdrojem tepla jsou kamna s nejistou funkcí a stěny pamatují víc, než byste chtěli vědět. Tutus brutus podnik, co vás zocelí.

Otevřeno? Možná. Obvykle se něco děje po 16. hodině, ale spolehnutí na to není. Zkuste si tam objednat latté. Schválně.

Pohled pod kůži č. 6: Architektura rigidní homeostázy

Vztahový systém subjektu nebyl dynamický; byl homeostatický. Jeho cílem nebyl vývoj, ale udržení statusu quo. Stabilita byla zajištěna několika klíčovými mechanismy:

Jakýkoli pokus o změnu (nabídka sňatku, finanční potíže, ale i profesní úspěch) by vedl ke zhroucení systému, protože by narušil jeho základní, neflexibilní pravidla.

Pro tisk

Materiály pro média, včetně fotografií ve vysokém rozlišení a loga, naleznete v našem media kitu.

Stáhnout Media Kit

Poděkování

Zvláštní poděkování patří všem, kteří přispěli vzpomínkami, poskytli kontakty, materiály nebo jakkoli jinak pomohli při přípravě této výstavy a webu. Jmenovitě děkujeme (v abecedním pořadí):

Alena alla SRNCOVÁ, Alena Janková, Alexandr Rusevský (hruucoon), Andrejka, Balin, Barbora Kabeláčová, Bohouš, Bratránek Pypof, Goro, Hana Bana, Jana Janahe Hejdánková, Jana Průchová, Jáňa Kalinová, Josef Pazdera, Kakof, Kamila Bubelová (Chiméra), Karolína Říhová, Lenka Janatová (noblond), Martin Králíček, Michal Hájek (Majkl Majkl), Natálie Sittová (Honková), pan Zelí, Pavel Kalenda, Pavla Rychtářová, Pepa, Petra Steinerová, Vitásek, Vladimír Sitta, Vladimíra "Váva" Moravcová, vynálezce čínské polévky, Zelín, Zuzana Pincová, Zuzana Průchová (Durajová).

A také děkujeme kolegům z letiště v Dublinu.

Pohled pod kůži č. 7: Archetyp "Společnice solitéra"

Subjekt nepřitahoval náhodný typ žen. Jeho osobnost fungovala jako vysoce specifický filtr, který selektoval jedince s přesně definovaným profilem. Analýza identifikuje následující společné rysy:

Nepotřeboval partnerku v tradičním smyslu. Potřeboval soubor inteligentních, pečujících a fascinovaných satelitů, které by kroužily po jeho orbitě, dodávaly mu validaci a zároveň nenarušovaly jeho esenciální samotu.

Znali jste Chocha? Podělte se!

Znali jste Adriana „Chocho“ Sittu osobně, z internetu, z jeho cest nebo vyprávění? Pracujeme na rozsáhlejším projektu mapujícím jeho život a odkaz a hledáme veškeré střípky, které by neměly zapadnout.

Pokud máte jakékoli vzpomínky, příběhy, fotografie, videa, audio záznamy, e-maily, artefakty, nebo třeba jen dojem či myšlenku, budeme nesmírně vděční, když se nám ozvete na kontakty uvedené níže. Každý detail nám pomůže dotvořit komplexnější obraz této neobyčejné osobnosti. Děkujeme!

Pohled pod kůži č. 8: Past performativního nomáda

Jeho život nebyl sledem autentických prožitků, ale pečlivě režírovanou a neustále opakovanou performancí. A jako každá performance, i ta jeho potřebovala publikum.

Jeho partnerky nebyly milenkami, ale loajálním publikem, které mu tuto performanci umožňovalo a svým obdivem posilovalo zdi jeho klece. Zpětnovazební smyčka byla neúprosná:

"Jeho ženy ho neobdivovaly navzdory jeho životnímu stylu; obdivovaly ho kvůli němu. Jejich obdiv a péče byly podmíněny tím, že bude dál hrát tuto roli. Každá starostlivá zpráva po zranění, každý obdivný komentář k fotce z exotické země, posiloval jeho přesvědčení, že toto je jediná cesta, jak být přijímán."

Byl vězněm své vlastní legendy. Aby si udržel pozornost, musel dál podstupovat reálná rizika a generovat "drama". Změna by znamenala ztrátu publika a s ním i zdroje validace, na kterém se stal závislým.

Kontakt

teletnik@avirtu.net  |  +420 604 761 154

Pohled pod kůži č. 9: Důkazní materiál

Vizuální komunikace v jeho vztazích nebyla symetrická. Byla to transakce, kde on poskytoval "pohled do svého světa" a ony poskytovaly "pohled na sebe".

Jeho deník sloužil jako sběr dat pro vlastní narativ. Příklad (18.12.2000):

"Kolegyně v pátek nevypla počítač a teď se strašně diví, že jí svítí monitor. Už jsem ji naučil zapnout počítač a používat myš, ale nedošlo mi, že počítač neumí vypnout. Fascinujou mě její debilní kecy typu: 'Ono to na mě mluví takovou řečí, to jsem z toho divoká!' nebo 'Jé, svítí to, co s tím mám dělat?' Psychicky ji ničí, když jí naskočí spořič obrazovky... Má tam návody typu 'Jak zapnout počítač', 'Jak spustit Word', 'Jak napsat velké písmeno'. Tak omezenej člověk se opravdu jen tak nevidí."

Kočku.

Stavebnici Merkur.

A aby bylo všechno jako dřív.

Pohled pod kůži č. 10: Jednoho dne zemřeš

A jednoho dne zemřeš podruhé; tedy jsi-li Indián a věříš, že podruhé člověk umírá, když se na něj ztratí poslední vzpomínka.

Chceme být zapomenuti? Spíše ne. Největším strachem Leonarda da Vinciho byla hrůza z toho, že se na něj zapomene. Že přijde chvíle, kdy už jeho jméno nikomu nic neřekne.

Nebýt zapomenut znamená existovat v myšlenkách živých. Být předmětem jejich úvah. Jejich přemítání. Analýz. Je to to, co chceme, co má smysl chtít?

Vždyť to může znamenat být pochopen jinak. Být poznán jinak, než jsme chtěli být poznáváni za života. Snad bychom chtěli, aby nám bylo alespoň tehdy porozuměno. Opravdu? Vždyť lidé nám mohou porozumět jinak, než jsme si mysleli. Možná úplně jinak, než jsme o sobě uvažovali my sami.

Jednoho dne zemřeš.